Rozhovor v Nočním proudu na rádiu Regina
s Jitkou Benešovou (ČR Regina, 11.6.2010)
J.Benešová: Stává se Vám, Ino, že si Vás někdo splete
s Evou Urbanovou - sice operní pěvkyně – ale tělem a duší taky rockerka…. Ta
shoda jmen… nepřihodilo se Vám to?
Ina: No ptají se podle toho příjmení, jestli nejsme
příbuzní, ale podle hlasu určitě ne…
J.B: Tak samozřejmě někdo, kdo je znalec, tak se splést
nemůže. Skupina Hany Bany, tam jsou doma Ina Urbanová a právě i kytarista Franta
Soldán. Ino, je to už kolikátá Vaše kapela, se kterou zpíváte ? Já pamatuju Ina
& Ring, a co bylo ještě před tím?
Ina: Předtím byly taky různý kapelky, Unisono, taky jsem
zpívala popovou muziku, tady v rádiu jsem si s TOČR-em natočila taky pár
krásných písniček, s bývalým bandem Felixe Slováčka. A potom jsem měla úraz,
takže jsem měla takovou pauzičku a tahle kapela je asi čtvrtá – rocková.
J.B.: Do studia jste přišli s novou deskou „Tři patra
nad rájem“, před chvíli jsme slyšeli první ukázku „Milování za svítání“, ale to
je taková výjimka, protože je z repertoáru Jany Kratochvílové. Když si kapela,
která má vlastní autorskou tvorbu, vybere něčí píseň, tak k tomu musí mít
speciální vztah a speciální důvod, tedy jaký byl ten váš?
Ina: Tak ten můj důvod byl ten, že původně jsem na
koncerty zařadila od Jany Kratochvílové „V stínu kapradiny“, protože to po mě
fanoušci chtěli, protože máme prý podobný hlas a vždycky žadonili: „Ino,
zazpívej Kapradiny…“. A pak jsem si říkal, že bych na desku měla jednu písničku
zařadit kvůli textaři, který se jmenuje Vláďa Čort, se kterýk jsem
spolupracovala už v minulé době a chtěl jsem mu tím udělat radost, a tímto ho
taky zdravím…
J.B.: A fanoušky, těm se v této poloze líbíte, jak jste
říkala. Na koncertech dáte i coververze i někoho jiného, nebo hrajete výhradně
vlastní tvorbu?
Franta: Tak ona je svým způsobem coververze i písnička
Rabžužu, protože to je původně od kapely Fajront Ltd., se kterou Ina hostovala
na Slovensku.
J.B. : Kdo je takovým autorským motorem kapely, tedy jak
v hudbě, tak v textech? Je výhoda, že – jak jste zmiňovala – si dokážete nějaký
ten text napsat? To je pro zpěváka vždycky velké plus, a co ta hudba?
Franta: Na tomto CD je v podstatě taký „mišmaš“,
protože za tu dobu co Ina nevydala žádnou desku, tak se jí ty písničky
nasbíraly. Byl tam projekt s Norbi Kovácsem, kde pod produkcí Davida Kollera
byla hotová téměř celá deska, stejně tak byla připravená i druhá deska Ina &
Ring., která taky nevyšla, takže materiál by byl a my jsme udělali takové „Best
Of“, což nám připomněl i jeden z producentů Leo Holan (Škwor), který řekli,
„Počkej, ty si pěkně naběhneš, protože tady budeš mít „Bestofku“ a jsem zvědavej,
co dáš na tu druhou desku….“
J.B.: Jak dlouhou cestu ujde ta písnička z papíru ke
zvukové podobě, aby jste ji mhli hrát na koncertech?
Ina: No, udělali jsme pár zkoušek …. Kapela hrozně
nerada zkouší…. Takže moc jich nebylo…
J.B.: To říkají všechny kapely, že nerady zkouší, ale
velice rády koncertují, protože to je taková třešnička na dortu…
Ina: No a pak tam předvedou to co tam předvedou
kolikrát, když nechtějí zkoušet (smích)
Na těch zkouškách se vždycky začne trochu improvizovat, potom se všichni
pohádají, já zakřičím, a stejně je to po mým (smích)
J.B.: Dost hudebníků, kteří si vybrali rock si stěžují,
že je média moc neberou. Jak je na tom skupina Ina Hany Bany?
Ina: No to je pořád stejná písnička s bigbítem se to
pořád opakuje …
J.B.: Takže na každém šprochu pravdy trochu…
Ina: Určitě…
J.B.: Možná i proto jste udělali album nazvané „Tři
patra nad rájem“. Že by i v tom názvu byl skrytý nějaký význam, Franto?
Franta: Ten název pochází od producenta Tondy Rauera,
který při textování jeho písničky přišel se sloganem „Zájezd tři patra nad
rájem“ a nám se to tak zalíbilo, že jsem to použili jako titul.
J.B.: Je pravda, že to zní velmi úderně…. Ino, jak
vzpomínáte na časy Ina & Ring? První CD-singl Československa… to byla bomba….
všichni to obdivovali …
Ina: My jsme byli první u toho nejmenovaného
vydavatelství, takže tenkrát to bylo fakt veliký…..
J.B.: Hraje někdo ze sestavy Ringu v současné kapele?
Ina: Ne, výrazně jsem omladila a hrajou o dost pomaleji
(smích)
J.B.: Dali jste se dohromady na koncertním podiu nebo
na muzikálovém pódiu tady s Frantou?
Ina: S Frantou jsme se dali dohromady … no to radši ani
nebudu říkat kde…
J.B: Ó, tak to bude pikantní informace …
Ina: … každopádně máme ještě projekt – SMOKIE revival
Praha, kde já ještě vystupuji jako coby S.Quatro a s tím jsme začali jezdit
ještě než vznikla tahle kapela. A z tohoto projektu jsem si nějaké muzikanty
vzala do svojí kapely a Franta byl právě jedním z nich.
Franta: Iny původní záměr při zakládání Ina Hany Bany
byl ten, že bude zpívat už jenom pop, že už na ten rock už jakože zanevřela. No
a my jsme ji trochu zpracovali …
J.B.: … a dobře jste udělali. Kromě Vlasů jste, Ino,
zpívala v Tajemství Dana Landy a teď aktuálně v Jackovi Rozparovačovi. Tam máte
jsou roli, abychom si to připomněli?
Ina: Tam mám roli takové staré, vysloužilé ….
J.B.: … noční pracovnice? (smích)
Ina: Přesně tak, taková malá rolička to je. Hodně tam
kouřím cigarety (smích)´
J.B.: Tak to je dobré na hlasivky. Myslím, že kapela
určitě souhlasí, že tahle role pro Vás není nebezpečná, při ní určitě
nevyměknete. Ino, mohli jsme Vás vidět ve filmu Kvaska, účinkovala jste i
v muzikálu Touha?
Ina: Ne, jen v tom filmu, protože muzikál se zkoušel
přes léto a to jsme s kapelou čile koncertovali. My jsme to s Ina Hany Bany
udělali obráceně, nejdřív koncerty a pak CD, což bylo docela těžké, přesto jsme
se dostali na docela velké festivaly jako je Benátská noc, JamRock, Votvírák
nebo Trnkobraní. Tam jsem to vlastně dopilovali, vybrali písničky, které
zabíraly a pak teprve jsme začali točit desku. Udělali jsme to úplně obráceně,
než se to standardně dělá a myslím, že se to vyplatilo.
J.B.: Muzikály jsou úplně jiná disciplína než koncerty,
i když na první pohled to vypadá, že to je totéž. Čeho si užíváte víc, je to
přibližně stejně, nebo přece jen koncerty a to rockové srdce převažuje?
Ina: Kapela jednoznačně převažuje, tam je to jasný. Na
koncertech si člověk může dělat co chce, tam je ta volnost a člověk je tam sám
za sebe.
J.B.: Ale zkušenosti z divadla se Vám určitě hodí...
Ina: To určitě. Na muzikálu se musí poslouchat, takže
tam jsem se musela naučit disciplíně. Hlavně chodit včas, s tím jsem měla
vždycky problém (smích).
|